Sine musika nula vita!!!Sine vita nula musika!!!

Červen 2008

Slečna Hana

26. června 2008 v 10:49 | Simona Kuboušková |  Básničky
Do Anglie jedeme,
kufry svoje vezeme.
Avšak v Praze změnil se,
počet lidí v autobuse.
Nastoupila slečna Hana,
ta musí být ještě panna.
Pročísla si svoje vlasy,
řekla:"Zapněte si pásy."
Svoje čísla rozdala,
papíry nám podala.
Napsali jsme svoje číslo,
pak si sedla na své křeslo.
DVD nám pustila,
řekla:"Je to cenzura."
Tak DVD vypla,
zato CD zapla.
Texty písně rozdala,
a s cédéčkem zpívala.
Kluci z Lípy zpívali,
slečnu Hanku balili.
Křesla jsme si zklopili,
pak jsme všichni usnuli.
Ve tři jsme se vzbudili,
do vlaku jsme najeli.
V Anglii jsme vyjeli,
do Londýny frčeli.
Hanička nám povídala,
rukama pořád mávala.
V městě jako takovém,
v tom Londýně velikém.
Budeme dnes trávit den,
vrátíme se až večer.
Sejdeme se ve třičtvrtě,
hlavně nikdo nezdržujte.
Všichni jsme se sešli v čase,
Hanka přišla pozdě zase.
Přijeli jsme do rodin,
okolo osmi hodin.
Další den jsme přišli k busu,
Hanka otevřela pusu.
Nudně něco říkala,
vlaječku si koupila.
Když jsme vystoupili z busu,
Hanka zavřela svou pusu.
Řekla jenom:"Tedˇ za mnou,
za vlaječkou anglickou!"
Šli jsme za ní jako husy,
všichni už se smíchem dusí.
Jedna holka je drzá,
Hanka se na ní vzteká.
Hanka vykuleně kouká,
"To je ale krásná louka."
Všude kvetou narcisy,
Hana je miluje asi.
K večeru si zapálí,
div si ruku nespálí.
Cigáro neumí držet,
její kabát mohl shořet.
Držela ho celkem divně,
jako malinkaté dítě.
Její kabát zelený,
není vůbec moderní.
Je příubuzníá s Rákosníčkem,
pořád mává praporečkem.
Rozteklý má make-up,
jak jí tam déštˇ ukáp.
Když chcem v buse odpočívat,
Hanka musí pořád kecat.
Říká,že jsme hodné děti,
její skoro vlastní děti.
V autobuse stihla usnout,
telku zapomněla vypnout.
o přestávce na jídlo,
dostala chutˇ na jedno.
Neměla však žádný ohenˇ,
scháněla ho jako blázen.
Přitom stála u pumpy,
kde si ho mohla koupit.
Neměli ho draze,
levněiji než v Praze.
V Česku Hanka zazpívala,
a pak v Praze vystoupila.
My jsme Hance zatleskali,
z okénka jí zamávali.
Takový byl náš výlet,
na další zas chceme jet.

Zeměpisná olympiáda-kraj 08

26. června 2008 v 10:48 | Simona Kuboušková |  Básničky
V Ústí s Věrkou byla jsem,
nikoliv autobusem.
Jeli jsme tam totiž vlakem,
jen do Ústí poschodˇákem.
V poschodˇáku místo není,
tak zůstaneme v předsíni.
Jen tam volná místa byla,
Věruška se se usadila.
My jsme si pak také sedli,
dlouho rychlost nabírali.
Ve vlaku jsme kecali,
básničky předčítali.
Fotky jsme si prohlíželi,
z okna chvíli vyhlíželi.
Tedˇ tu,ejhle,něco škvortí,
to jsme na nádraží v Ústí.
Škvortí to tu v rozhlase,
sveře náhle pohly se.
Tak jsme vystoupili z vlaku,
vydali se na UJEPku.
ZO je až ve čtvrtém patře,
snad to Ládíček všem natře.
Natře jim to Kačenka?
a co takhle Simonka?
Musíme všechny porazit,
Kindermannka je parazit.
Dlouho jsme na chodbě stáli,
než se dveře otevřely.
Vyšla paní Peštová,
a paní Fikarová.
Peštová dá klíč do dveří,
Verka popřeje všem štěstí.
Tak jsme si ve třídě sedli,
porotce nám představili.
Meti nimi je i Věrka,
na stole leží utěrka.
Když jsem se líp podívala,
zadání jsem uviděla.
Že já jsem to ale tele,
cé to přece píše vedle.
A tak jsme se přesunuli,
tam nám zadání rozdali.
Třičtvrtěhodina ticha,
pouze jedna holka kýchá.
Kindermannová to jest,
prokoukla jim každou lest.
Lest tam byla taková,
co ledu se netýká.
Všechen text se toho týkal,
ten dozorce nám to říkal.
Dal nám práci s atlasem,
málo z toho spletla jsem.
V celé třídě jen to šustí,
jak každý stránkami mastí.
Za chviličku nám to sbíral,
správné znění nám povídal.
Pak nám dal praktickou část,
"Pište,pište,běží čas!"
Za kratičkou chvilinku,
pán se zvedl od stolku.
Sebral nám všechny papíry,
řekl:"Tedˇ počkejte,prodím,chvíli."
Jenže chvíle byla dlouhá,
prý jen půlhodinka pouhá.
Snad hodinu jsme tam tvrdli,
než se dveře rozrazily.
Přišlo celé komando,
"Poslouchejte nás bando!
Páté místo:Kuboušková,...
...druhá je Kindermannová."
Poslední kluk-ten měl vztek,
málem na něj přišel brek.
My jsme šli na dortík radši,
vevnitř teplo,venku prší.
Když jsme dortíčky dojedli,
na nádraží jsm odešli.
Mé zklamání pominulo,
až když se cosi zjistilo.
Zjistila se věc skvělá,
že jsem s Věrkou příbuzná.

Voda 2008

23. června 2008 v 14:01 Skaut
Rok se srokem sešel a roudničtí skauti a skautky vyrazili opět na vodu,tentokrát na Ohři.
Dne 13.6.2008 jsme se sešli ve 14:45 před skautskou klubovnou,kde jsme si naplnili sudy svými věcmi a naložili je spolu s pálavami,pádly a dalšími vodáckými potřebami na vozík.Část skautů jela s Dušanem,zkušeným vodákem,autem,skautky vezl autem Sámo,hlavní vedoucí.Zbytek jel vlakem.Když jsme po dlouhé cestě dorazili do kempu v Lokti,hledali jsme volná místa pro stany.Postavili jsme je a šli jsme pro dříví,aby se mohl udělat ohenˇ.Potom jsme hráli různé hry a nakonec jsme šli spát.
Druhý den nás čekala nejdelší plánovaná trasa po Ohři,proto jsme vyjížděli už v odm hodin.Někteří jeli proti proudu do Kynšperka vlakem,ostatní auty.V Kynšperku jsme nafoukli pálavy,vyfasovali jsme pádla ,vesty,někdo helmy a mohli jsme vyrazit na naše velké putování po Ohři.Jelikož to byl nejlehčí úsek Ohře,jelo se celkem pohodlně.Jenomže Matěje alias Buřta tížil v žaludku lunchmeat,a tak se pětkrát vyklopil.Jednou se nějak naklonil,potom se zachytl o větev...potom se cvakla ještě Gebík,to ale při hře,kdy si kormidelník měnil místo s háčkem.Užili jsme si velkou legraci.Asi v 19 hodin jsme dojeli až do našeho kempu v Lokti.Udělali jsme si jídlo,jenomže začlo pršet.Schovali jsme se do stanů a už jsme nevylezli.
Ráno nastalo velké pozdvižení,každý si sušil mokré věci nad ohněm,rychle jsme si zabalili sudy,lodní vaky,zbořili jsme stany a dostrkali pálavy na vodu.Nasedli jsme,odpíchli se od břehu a pluli směrem ke Karlovým Varům.Sámo se vsadil,že se jako první cvakne Buřt,přitom se jako první udělal sám Sámo.On i Ještěrka,která byla na háčku,byli rázem ve vodě.Zvláštní je,že suchý zůstal akorát porcelán-Rak.Zastavili jsme v Karlových Varech v restauraci na jídlo,kde nás pár lidí opustilo.Pak jsme si udělali závod v přepádlování řeky a pluli jsme dál.Dnešní cíl bylo tábořiště Hubertus blízko pramene Mattoni.Buřt se ale dneska necvaknul ani jednou.Jen co jsme zakotvili v kempu a postavili jsme si stany,spustil se velký déštˇ.Pršelo nepřetržitě celou noc,přestalo asi až v deset hodin ráno.
A tak jsme snesli pálavy na vodu a opustili tábořiště.Hned za první zatáčkou nás čekaly prudké peřeje.Na dnešní cestě se vycvakal opět Buřt a to dokonce šestkrát.Dále skončila ve vodě Gebík,která zapříčinila zakymácení lodi a v důsledku toho přepadla přes okraj lodi.TO Ještěrce zase uplavalo pádlo,tak pro něj skočila a byla také celá mokrá.Stavěli jsme v restauraci U Dvořáků,proslulé plněnými knedlíky.Všichni si dali borůvkové knedlíky,akorát Knedlík(skaut) si dal knedlíky bramborové.Buřt si dal sice knedlíky borůvkové,ale měl stále hlad,a tak si koupil ještě sekanou s brambory.Matějovo přecpání zapříčinilo další dva jeho pády z pálavy.Takže dnes byl ve vodě celkem osmkrát.Když jsme našli vhodné tábořiště poblíž vesničky Boč,postavili jsme stanx a šli jsme se podívat do vsi.Žila zde německá menšina,měli tady dokonce i německou hospodu.Chtěli jsme si tam koupit brambůrky,jenže Němci dali zrovna go´l,a tak nám dali slevu.V tábořišti jsme zjistili,jak nevhodně jsme ho vybrali.Všude bylo plno slimáků a navíc bylo asi 100 metrů od stanů nádraží,tak nás v noci pořád budily vlaky.
Ráno jsme naložili všechny nepotřebné věci do aut,které mezitím jejich majitelé dovezli z Kynšperka právě do Boče.Když bylo vše naloženo a uklizeno,očistili jsme pálavy od slimáků a vypluli jsme směrem k naší konečné-ke Klášterci nad ohří.Tentokrát nám vyšlo počasí a cesta byla dlouhá jenom 12 km.Jelikož Buřt už neměl jediné suché tričko,musel jet do půl těla nahý.Dnešní-poslední plavba byla spíše odpočinková,konalo se množství vodních bitek.První bitka proběhla asi mezi třemi pálavami.Ta druhá pouze mezi dvěma a to z osobních důvodů,jako pomsta.Odnesl to Rak,přičemž mu byly utopeny boty i s ponožkami.Další dvě bitky se konaly v rámci hry.V první bitce se hrálo o to,která pálava bude jako první bez posádky,ve druhé o to,která pálava zůstane nepřeklopená.Hodně jsme se u toho nasmáli.Při dnešní plavbě se cvaknul úplně každý,ale Buřt-rekordman se udělal celkem jedenáctkrát,počítaje v to tři cvaknutí při bitkách.Za všechny čtyři dny jsme ujeli celkem 88 km,zdolali jsme x jezů a sjeli nespočet peřejí.Jelikož už jsme byli v Klášterci,vytáhli jsme pálavy,umyli,složili a sbalili jsme je.Nakonec jsme včechny věci naskládali do aut.Protože už nás bylo málo,všichni jsme se vcucnuli do dvou aut a vyjeli k domovu.Když jsme přijeli do Roudnice,pomáhali jsme vykládat náklad a odnosit ho do klubovny.Tam jsme si také rozebrali své věci za sudů.Rozloučili jsme se a vyrazili domů.
Jménem všech skutů a skautek děkuji Dušanovi,Sámovi a Všady za to,že s námi měli trpělivost a umožnili nám strávit pěkný prodloužený víkend.

Anglie

23. června 2008 v 13:19 | Dagmar Halbigová,úprava Simona Kuboušková |  Básničky
Díky paní profesorce milé,
nastaly nám krásné chvíle.
Byla nám všem velká zima,
když přijeli jsme do Londýna.
A teˇd bando logicky,
mluvte jenom anglicky.
Zastavte se,ouha-ouha,
teče tady nˇáká strouha.
Když jsme ale přišli blíž,
poznali jsme Tower Bridge.
Strouha nebyla to jenže,
to byla ta řeka Temže.
Je to řeka veliká,
co Londýnem protýká.
Nejvíc nám do oka padla,
katedrála sv.Pavla.
V úžasu jsme také byli,
když spatřili jsme Picadilly.
Slečna Hanka s námi byla,
o památkách povídala.
Kabát měla nevšední,
nebyl příliš moderní.
Nám to ale nevadilo,
s Haničkou nám bylo milo.

Simonka

23. června 2008 v 13:14 | Lenka Cejhonová |  Básničky
Ve třídě máme Simonku,
nikde nenajdete tak chytrou holku.
Čeština,chemie,matika,
nikdy nic nenaříká.
A hned dělá úkoly,
vždy těší se do školy.
Každou olympiádu vymete,
a pak doma zamete.
Její specialitou je zeměpis,
a nenávidí dějepis.
Zeměolympiádu zvládfne hladce,
Věruška jí pochválí sladce.
Okresní,krajské,celostátní kolo,
udělá to a tak bolo.
Věruška jí koupí dortík,
už s ní nepojede Orltík.
Leničce koupí kšiltovku,
a to víc než za stovku.
Ona Věrce koupí čaj,
kdo znaj Simonku se maj.

Simona

23. června 2008 v 13:11 | Anna Terynková,úprava Simona Kuboušková |  Básničky
Simona je velká kráva,
místo mléka fotky dává.
Simona se zatočí,
a pak kozy vystrčí.
Fotografa scháníte,
přitom rádi šetříte?
Máme pro vás Simonu,
přijde rovnou do domu.
Nejdřív všechno natočí,
pak do postele skočí.
Budete mít svoje fotky,
když koupíte jí litr Vodky.
Budete mít zdarma sex,
nemusíte žádat vaši ex.
Máte přece Simonu,
souloží bez kondomu.

Lenička-nemehlo

23. června 2008 v 13:08 | Simona Kuboušková |  Básničky
Lenička má otřes mozku,
dostala tabulí pecku.
Na chodníku uklouzla,
nevěří však na kouzla.
Lenka všude upadne,
kalhoty si roztrhne.
Na rovině upadne,
poklopec si rozepne.
Potom spadne z bejka,
vyděšeně kouká.
Nato spadne z oře,
koleno si odře.

Básnička exkluzivně pouze u mě

23. června 2008 v 13:06 | Simona Kuboušková |  Básničky
Rozhodně jí nebudu zveřejnˇovat.Ale pokud budete mít zájem,tak na icq,mobilu,dopisem nebo osobně(nejlíp).

Lenička-Chemička

23. června 2008 v 13:03 | Simona Kuboušková |  Básničky
Lenička-Chemička,
a její Auřička.
Milujou zkumavky,
alonže a banˇky.
Naučená Lenka je,
olympošku vyhraje.
Aurelka ji pochválí,
Antonína přemluví.
Tondo,dej mi tercii,
mně,Aurelii Aurii.

Minibus

23. června 2008 v 13:01 | Simona Kuboušková,Martina Procházková,Natálie Veselá |  Básničky
Zapomenˇte na skibus,
zavolejte minibus.
Zdá se vám fakt hodně malý?
být vámi bychom neváhali.
Osmnáct lidí užije si,
všichni jsme hubenˇoučcí přeci.
Dopraví vás na sjezdovku,
nestojí vás ani stovku.
Skibusy jsou předražené,
minibus zadarmo,
K Čápovi vás odvezeme,
pojdˇte do toho.

Proč to musí být?

23. června 2008 v 11:38 From me
Sakra proč ty prázdniny?K čemu?Já jsem totální magor,ale divíte se?Je tvšechno uplně v neckách.Já se z toho asi zbláznim.Asi to nejspíš nepřežiju.Poradˇte mi jak mam přežít 2 měsíce plný mučení,kraválu a nudy?Evidentně nijak,co.Mě už není pomoci.Jenomže zase ale na druhou stranu se strašně bojím,co mě v září bude ve škole čekat.Jestli radost,nebo zklamání?To už je jenom ve hvězdách...

Petr

19. června 2008 v 19:09 Význam jmén

Petr

Druh jména:mužské
Původ:řecký
Význam:skála, skálopevný
Domácké podoby:Péťa, Peťka, Petřík, Petříček, Petrouš
Oblíbenost:patří k nejoblíbenějším

Tažení do Španělska(po 200 letech)

19. června 2008 v 11:09 | Simona Kuboušková |  Básničky
U nás vedro jako v peci,
u sousedů-změna přeci.
V Německu je bouře velká,
náš autobus skáče,heká.
Ve Francii prší též,
támhle v dálce stojí věž.
Autobus se prdká dále,
hrbatá dálnice stále.
Na jedné francouzské pumpě,
maj v záchodu myší doupě.
Nechcem spadnout do díry,
tak jdem na invalidy.
Pak jedeme dále zase,
autobus se celý třese.
Hurá,hranice tu jsou,
kluci se nám radujou.
Barcelona,Espaňol,
je tu ňáký Fe lom.
Dálnice je díra samá,
hopsá to a cloumá s náma.
Železa je plno všude,
v písku,stráních,ba i v půdě.
V busíku je velká nuda,
těží se tu Fe ruda.
Hrozný plevel tady mají,
vůbec trávu nesekají.
Támhle je loď na hoře...
vždyť je to přece moře.
Jak pohoří z dálky se zdá,
Bára zas roh od deky hledá.
Ve Španělsku dalo se do deště,
snad řidič už nezastaví při cestě.
Mají tady pole s rýží,
Oropesa už se blíží.
Říkáme si:"Pixla sklapla",
a turecký záchod spláchla.
Jíme tady Mentosky,
potřebujem Pampersky.
Pampersky místo bryndáčku,
aby nebyly na tričku.
Teďko už jsme v Oropese,
mrzne,však dědek koupe se.
Hledáme své apartmány,
jsou to snad ty barabizny?
Vždyť tam házej z okna bordel,
v kontejnéru z pachu koupel.
Naštěstí bydlíme vedle,
po schodech do leva hnedle.
Nemusíme platit kauci,
nevíme,jak spát na gauči.
Nakonec se povedlo,
udělat z něj pohodlo.
Pak jsme se šly na pláž kouknout,
stačilo do čudlu šťouchnout.
Sprcha začla stříkat kolem,
Áďa byla mokrá málem.
Tak jsme šly do vody blbnout,
snad nebude pořád mrznout.
Vyhýbaly jsme se vlnám,
už jsme mokrý ke kolenám.
Za chvilku je voda v pase,
máme mokré hadry zase.
Tak jsme si šly převlíct hadry,
potom vyšly na útesy.
Jenže začlo opět pršet,
skoro jsme musely běžet.
V zahrádce se krčí koťě,
Bára má roztrhlý gatě.
Každý Španěl na nás troubí,
připadáme si dost hloupý.
Prodavač v krámku zas syčí,
Báře se z něj hlava točí.
Na pokoji pinkaly jsme chvilku,
míč nám sejmul lustr,kamna,telku.
Koupelna je vytopená,
Áďa na kolena sedá.
Hledá svého zajíce,
který spadl při válce.
Později na véču jdeme,
hnedka se do fronty cpeme
Kuchařka prohání vozejk,
Klárka pitvá z želé mozek.
Puding podivný zde mají,
přivádí Marťu k zvracení.
Hnusnější než maturitní kaše,
je miska s pudingem naše.
Naše miska s pudingem,
skončí brzy s rohlíkem
I s mrkvovo-bramborovou kaší,
skončí brzo v odpadkovém koši.
Na pláž jdeme po večeři,
vzpamatovat se po kaši.
Když nás to přestalo bavit,
už nás písek začal studit.
A tak jsme šly na pokoj,
kde ozpoutal se velký boj.
Tentokrát to odnes dřez,
ještě,že tam není rez.
Odneslo to též nádobí,
i závěs,co pokoj zdobí.
Třesky,plesky,buch,buch,buch,
vlítlo nám sem sedm much.
Sice jsme nic nerozbily,
mouchy jsme však nevyhnaly.
Když šla Marťa na záchůdek,
přihodil se nám výpadek.
Oropesa nesvítila,
Martinka se ducha lekla.
Jenomže to nebyl duch,
teď sem nalez z venku puch.
Ten duch jsem já totiž byla,
jak jsem z balkónu vylezla.
Proud naskočil znova sice,
za minutu vypad zase.
Odpadky jdu ještě vynést,
do lůžka se chystám zalést.
Postel tahle skřípe,hrká,
vrzá,piští,skuhrá,heká.
Takovéhle skučení,
je dost k nevydržení.
Ráno ďaha jako z děla,
postel se mnou málem spadla.
Je tam kinklající rošt,
k snídani je hnusný mošt.
Ten humus se nedá pít,
příště budu jinej chtít.
Jediné co bylo dobré,
vejce a kuličky malé.
Jinak samé humusy,
nedaj se dát do pusy.
Rohlík chutná jako fusky,
eidam jako vnitřek tužky.
Máslo zase jako ocet,
důchodců tam šmajdá tucet.
Protože se dělá hezky,
oblečem si rychle plavky.
Na pláž jdeme s taškou,s míčkem,
chceme místo pod deštníčkem.
Jenže nás ten černoch vyhnal,
tak jsme pošly o kousek dál.
Skákaly jsme přes vlny,
koupily si zmrzliny.
Potom jsme šly na obídek,
vypadá to jako řízek.
Jenomže to byla ryba,
my chcem medvídky z Hariba.
Jsou tu také krokety,
a nějaké špagety.
Jenže to krokety nejsou,
je to ňáký humus s rybou.
Martince to chutnalo,
než z ní něco vypadlo.
Šupina z ní vypadla,
Martince se zhnusila.
Jedem se podívat na hrad,
na keramiku do zahrad.
Máme v autobuse můru,
teďko půjdem na hrad vzhůru.
Po výletě-ouha,jéjé,
zas na nás čeká večeře.
Po těch našich zkušenostech strašných,
postačí nám zeleniny talíř.
Když dojíme,jdeme ven,
do různých obchodů jen.
Na pokoji chcem hrát UNO,
místo "UNO" řeknem "OUNO".
Jenže Báru bolí hlava,
a tak si raději lehla.
Tak jsme tedy hrály UNO,
řekly jsme dokonce "BUNO".
Potom jdeme radši spát,
ráno se zas budem cpát.
Ráno postel kupodivu nevrzala,
to parchant komár-a tak jsem ho flákla.
K snídani-už víme své,
dáme si opět vejce.
Dneska mají sýr už dobrý,
nechutná jak kousek tuhy.
Dnes je vedro jako v chlívě,
tak půjdeme na pláž rychle.
Písek z deky vyklepati,
budeme tam UNO hráti.
Ve vodě řas plave plno,
"Nekal vodu tolik,hlíno!"
Dneska sluníčko dost praží,
nebudou z nás snad černoši.
Marťa vyhrála Travián,
z Báry zas se stal indián.
Najednou se přihnal mrak,
bude pršet-je to tak.
Rychle jsme sbalily věci,
nemůžeme zmoknout přeci.
Sotva jsme sem dorazily,
z nebe kapky padat začly.
Tak si půjdem UNO zahrát,
od chipsů deku vyklepat.
Časopis má z karet Klára,
Nehraje akorát Bára.
Časopisů máme stánek,
ze dveří vypadl zámek.
Dveře byly od záchoda,
kde seděla zrovna Áďa.
I když to jde opravovat,
musíme to reklamovat.
Reklamovat musíme,
ještě zámek od klíče.
Zámek od těch hlavních vrátek,
klíč nejde tam ani zpátek.
Abychom si mohly házet,
musíme pokoj uklízet.
Tři uklízí,tři se válí,
zámek z dveří se kutálí.
Hnedka jsem to opravila,
to už jsem tam ale psala.
Při večeři Áďa zbytky,
hodila tam do tý kytky.
Vylila tam také vodu,
kukuřice v druhém chodu.
Večer jdeme zas do krámu,
viděly jsme Velkou mámu.
Ňáký chlapi říkaj:"Ole",
ten jeden che číslo moje.
Já mu řekla pouze:"Nazdar",
žádné číslo však nedostal.
Tyhle lidi mě už deptaj,
ať už se nás na nic neptaj.
Na pokoj jsme dorazili v poho,
při kecání legrace je mnoho.
Activity dnes nebudou,
prý si půjdem radši lehnout.
Z postele uklidit krámy,
z venku se ozývaj rány.
Prodavači sklízej stoly,
z krámů,barů i z hospody.
I mrtvýho probudí ten hluk,
na ulici pochoduje tmavohnědej kluk.
Kupodivu nic neříká,
jenom na svého psa píská.
Na balkóně už je chladno,
do postele vlézt je radno.
Jenže rošt se zase kejvá,
nic jinýho mi nezbejvá.
Septimáni dělaj hluk,
k tomu lůžka strašnej zvuk.
Já už jsem si na to zvykla,
tak jsem radši světlem blikla.
Ráno vzbudily mě rány,
rapl popad septimány.
Stolem šoupaj,k tomu křičej,
Bára má rudý obličej.
Dneska jedem na výlet,
dostali jsme balíček.
Jedna bageta má plíseň,
venku z auta škvortí píseň.
Proč tady tak halasí?
snad je někdo nahlásí.
Valencie čeká na nás,
v autobuse hlučí rozhlas.
Delegát nás informuje,
odpočinek narušuje.
Jdeme do arény býčí,
támhle ňáký dědek křičí.
Huláká na bezdomovce,
co mu vlezl do krabice.
Potom jdeme na tržnici,
prodávaj tam chobotnici.
Od ryb,krabů je tu puch,
lítá tady plno much.
K autobusu jdeme zpět,
čeká na nás mořský svět.
Jsou tam různých rybek druhy,
mají čtverce nebo pruhy.
Žraloky tam mají také,
a medůzy všelijaké.
Nejvíce nás zaujalo,
rozkošných delfínů číslo.
Potom jdeme do Carrefouru,
oblečení mají fůru.
A pak přesně o půl sedmou,
stáli jsme před hlavní bránou.
Nasedli jsme do busíku,
delegát nám pustil telku.
Dávají zápasy býčků,
jsou tu keře pomerančků.
Klárka v autobuse usla,
Marcercela ji vyfotila.
Autobus se už netřese,
brzo budem v Oropese.
Hneka jdeme na večeři,
před jídelnou létá peří.
Áďa z toho má břichabol,
drujá Áďa zas uchabol.
Já a Bára jsme spálený,
Marťa s Klárkou-těm nic není.
Dneska bylo vedle ticho,
asi je též bolí břicho.
Snad se bude dobře spinkat,
postel nebude snad hrkat.
Spinkalo se celkem dobře,
jenom ráno zaspalo se.
Rychle jdeme na snídani,
bábovičky nemaj ani.
Po snídani jdeme na pláž,
Adélinko,proč furt smrkáš?
Sbíraly jsme také mušle,
některé jsou řasou zašlé.
K obědu jsme měli šunku,
k tomu ještě zeleninku.
Potom jsme šly na pláž zpátky,
přihnaly se velké mraky.
A tak jdeme na apartmán,
Adélka čte pejskův román.
K svačině si dáme třešně,
pak na véču jdeme spěšně.
Po večeři jdem do města,
kolem moře vede cesta.
Prodavači nadržený,
pořád se na jméno ptají.
My jim však nic neřeknem,
radši jdeme rychle ven.
Na pokoji mažeme si záda,
Adélinka spinkala by ráda.
Septimánkám říkaly jsme:"Nazdar!",
stěhují se pač vytopily bar.
Aspoň tady klídek bude,
nikdo tu rušit nebude.
Ráno přišel ňákej chlápek,
opravit sprchový koutek.
Jenže si tam zabouch klíč,
musí přelést od nás níž.
Potom jsme si vyčistily zuby,
pasta nešla vymáčknout z té tuby.
Před hotelem cape pes,
venku je ošklivo dnes.
Po snídani jdeme na trh,
černoch si tam hubu natrh.
Visí tam tričko naruby,
prodávaj tam černý huby.
V peněžence mám dvě dvacky,
černoch má plesnivý pracky.
My čekáme na dospělý,
černoch zase Věrku balí.
Ona umí s nima smlouvat,
nebude jim tolik dávat.
A tak jdeme radši zpátky,
k obědu jsou z masa plátky.
Po obědě jdeme k moři,
na koupání dnes to není.
Místo toho hrajem karty,
na večer plánujem párty.
K večeři máme hranolky,
pak jdem prošacovat krámky.
Prodavači dotěrní jsou zase,
zavřít je a nechat dlouho v base.
Dneska večírek už není,
už jsme celkem unavení.
Proto jdeme spáti včas,
moje postel skřípe zas.
Klíční kost mě ráno bolí,
mám to ňáký přeleželý.
Dnes jsme tu poslední den,
už dvě snídaničky jen.
Snídani jsme snědly naráz,
potom jsme šly hnedka na pláž.
Tohle je poslední šance,
opálit se víc od slunce.
Slunce je dost agresivní,
válí se tu břicho pivní.
Patří nějakému dědku,
který má na plavkách kytku.
Na poslední jdeme oběd,
dveře jsou zavřený opět,
Když se dveře otevřou,
všichni se tam nahrnou.
Mají tam na pánvi rýži,
také jsou v ní snad lanýži.
my to radši nejíme,
tak na pláž uháníme.
Hned do vody,hned na deku,
potom si jdem koupit zmrzku.
Z pláže se nám vůbec nechce,
musíme si sbalit přece.
V šest jdeme navštívit Consum,
říkají,že nemám rozum.
Přitom chci jen pomoct tašky,
vždyť to není vůbec těžký.
Čeká na nás úklid velký,
v koupelně je rybník mělký.
Když jsem se šla sprchovat,
navštívil nás delegát.
Že prý lejem dolů vodu,
polilo to ňákou babu.
Dobře jí tak,bábě jedný,
nemá chodit pod balkóny.
Balíme si svoje věci,
zítra jedem domů přeci.
Musíme se na to vyspat,
autobus zas bude hekat.
Ráno bylo pozdvižení,
budík pořád nahlas zvoní.
Nechce se nám vůbec vstávat,
musíme se jít nasnídat.
Po snídani uklízíme,
poslední věci balíme.
Do busu si kufry dáme,
Oropese zamáváme.
Busík se pomalu šine,
z klimošky se smrádek line.
Dáme sbohem Španělsku,
už budem ve Francouzsku.
Ve Francii hrozně leje,
autobus zas nadskakuje.
To bude zas hrozná noc,
poskakovat budem dost.
Míjíme Rho´nu s Lyonem,
ukazatel s Avignonem.
Čínˇan pouští filmy stále,
autobus však skáče dále.
Náhle už je tma tam venku,
uděláme si zastávku.
Na pumpě je velká fronta,
mám pití od Vella Fonta.
A pak zase dále jedem,
kdy tam budem nevím předem.
Za chvíli wir wilkommen in Deutschland,
je tu směrovka na Kaufland.
Když tu náhle ráno svítá,
německá pumpa nás vítá.
Platí se tu poplatek,
nemám peněz nadbytek.
Pití stojí litr,šede,
ten pán hloupý řeči vede.
Říká,že chce dvacetník,
nedíval se na ceník.
Já jsem mu to teda dala,
na blbce se vykašlala.
Dvacetník mě nezabije,
prodavač asi slepý je.
Řidič se k busu potácí,
busík se s námi kymácí.
Že ty díry neopravěj,
spánek nám tím hodně rušej.
Za chvíli už budem doma,
zítra nás zas čeká škola.
Vždytˇ je vlastně stávka zítra,
do školy jdem my a kvarta.
Ach né,o zeměpis příjdem,
blbosti zas míti budem.
K čemu máme češtinu,
když neznáme Pryštinu.
Zeměpis je důležitý,
český jazyk zas složitý.
K čemu je nám hlavní věta,
když neznáme mapu světa?
Jenže já zas odbočuju,
pole,louky pozoruju.
Dálnice je strakatá,
jak je samá záplata.
Proto to tak drncá taky,
už tu vidím nápis český.
To už budem asi v ČR,
už nebude v rýži humr.
Mě se avšak domů nechce,
musím poděkovat Věrce.
Za to,že mi dovolila,
abych s ní do Španěl jela.
Doufám,že mi nabídne,
třeba zájezd do Vídně.
To už ale za rok zasejc,
může s námi jet můj prastrejc.

Daniel

18. června 2008 v 9:48 Význam jmén

Daniel

Druh jména:mužské
Původ:hebrejský
Význam:bůh je můj soudce
Domácké podoby:Danila, Dan, Danek, Danouš, Danoušek
Oblíbenost:velmi oblíbené

School revue

9. června 2008 v 8:41 | Simona Kuboušková |  Básničky
Na horách já zrovna byla,
když jsem se to dozvěděla.
Lenička mi volala,
že stala se věc nemilá.
Změnili nám celý rozvrh,
byl to od nich pěkný podvrh.
Přišla také dobrá zpráva,
takové kde kdo postrádá.
Vyhrála jsem olympošku,
tisíc díků pro Věrušku.
Potom do školy jsem přišla,
oči divně vykulila.
Koho nám to probůh dali?
proč jen nám Markétu vzali?
Rozloučili jsmese s Aurou,
proč nám profesorky berou?
Místo Aury Zimuška,
zbyla nám jen Věruška.
Předmět její nejlepší,
s radostí nás naučí.
Kdo dostane z testu pětku,
ať si zavolá Strachotku.
Jenže ta nic nenaučí,
všechny nás tím jenom mučí.
Kdo zeměpis nechápe,
ať ve škole nechrápe.
Ať otevře někdy sešit,
přečte si celý zeměpis.
Jednou,dvakrát o němčinu,
pětkrát,šestkrát o češtinu.
Jestůiže to furt nechápe,
ať ani doma nechrápe.
Pokud někdo sešit nemá,
bude muset hledat doma.
Jestli ani doma není,
situace se tím mění.
Sešit si pak musí půjčit,
zeměpis se z něj naučit.
Před hodiniu si to přečíst,
také potom vrátit sešit.
Hlavně žádné taháky...
"To není skok do dálky!"
Přistoupila jiná Věra,
to není ta naše milá.
"Toť přece skok daleký,
též jsem spadla ze štaflí."
Vymýšlí si Věra tahle,
ty nemohla zkopnout náhle.
Teď už ale,ejhle,zvoní,
tady ale něco voní.
To už ale vešla Věrka,
jiná než tělocvikářka.
Tahle Věrka hodná je,
lavice kontroluje.
U Korouse tahák najde,
jenom Simonku obejde.

Iva

8. června 2008 v 11:20 Význam jmén

Iva

Druh jména:ženské
Původ:různý
Význam:původně zkrácenina jména Ivana, bůh je milostivý; nebo podle mužského jména Ivo
Domácké podoby:Ivuška, Ivanka, Ivča, Ivka, iva
Oblíbenost:patří k nejoblíbenějším