Sine musika nula vita!!!Sine vita nula musika!!!

Prosinec 2010

O tom se nediskutuje!

13. prosince 2010 v 19:01 | Simona Kuboušková |  Slohy
 Není tomu tak dlouho, co Marek dosáhl šesti let. V tomto věku se děti mění, začínají chodit do školy a nacházejí nové přátele. U Marečka tomu al bylo jinak.
 Před několika měsíci začal nový školní rok a Marek se spolu se svou maminkou vydal vstříc školní lavici. Žádné z dětí ale neznal. Zamrzelo ho ale, když viděl ostatní chlapce, jak je jejich tatínkové popleskávají po zádech, a dívky, kterým tatínci dávali pusu na rozloučenou. Ano, je to tak. Marek tátu nemá. Jeho otec zemřel před rokem při ošklivé autonehodě. Rodiče se rychle rozloučili s dětmi a za okamžik už přišla paní učitelka.
 "Dobrý den, děti. Tak vás tady vítám." řekla paní učitelka a všichni sborem odpověděli na pozdrav. Jen Markovi to chvíli trvalo a nakonec ze sebe dostal "Do-do-do-dobrý de-den." Zraky všech dětí se na něj upíraly a poté se všechny děti začaly hlasitě smát. Jen Markovi nebylo zrovna do smíchu. Té autonehody, při níž zemřel jeho otec, se totiž zúčastnil on i jeho matka. Mareček i jeho máma sice přežili, ale Markovi zůstaly trvalé následky. Velký šok zapříčinil jeho vadu řeči. Marek od té doby koktá.
 Ale místo toho, aby mu jeho matka byla oporou, jen mu to více ztěžovala. Už se k němu nechovala jako dřív. Za všechno mu nadávala, stranila se mu a vůbec se mu nevěnovala. Také začala pít a kouřit, což se na Markovi odráželo. Jeho oblečení bylo cítit kouřem a spolužáci se mu proto posmívali. A nejen proto. Hlavně také kvůli jeho koktání. Ve třídě neměl jediného kamaráda a v lavici seděl sám. Nikdo mu neudělal nic dobrého a dívky se ho snad i štítily. Mareček se kvůli tomu velmi trápil.
 Jednoho dne přišel za svou mámou. Plakal a prosil ji, aby nemusel chodit do školy. Ale ona, místo aby si s ním o tom v klidu promluvila, utrhla se na něj.
 "Jak si vůbec dovoluješ se na to ptát? Do školy chodit budeš a o tom se nediskutuje!"
 Nebohý Mareček nevěděl, kdo by mu ještě mohl pomoci. Ale ještě ho napadlo, že by si o tom mohl promluvit s paní učitelkou. A opravdu, vyšlo to. Paní učitelka si zavolala do školy Markovu matku a navrhla přeložení na jinou školu. Jeho máma teprve až po domluvě paní učitelky přistoupila na tuto možnost.
 Marek přešel na jinou školu, kde si našel přátelle. Jeho noví spolužáci ho mezi sebe brali a jeho vadu řeči vůbec nevnímali. Byl konečně šťasten.
 Markův život se změnil. Zlepšil se jeho prospěch i vztahy s matkou. NAvštěvoval své kamarády a oni navštěvovali jeho. Z Marka se konečně stal normální chlapec. Chlapec, jako každý jiný.

Zkrocení zlé ženy

11. prosince 2010 v 12:58 | William Shakespeare |  Knížky
 Tento příběh vypráví o zlé Kateřině, její krásné a hodné sestře Biance a o jejich nápadnících.
 Otec Kateřiny a Biancy je velmi bohatý muž a rozhodne se provdat nejdříve svou starší dceru Kateřinu. Žádný muž ji však za ženu nechce, neboť je zlá a panovačná. Zato o mladší Biancu je veliký zájem. O Kateřině a jejím velkém věnu se doslechne Petruccio a jde se ucházet o její ruku. Otec je rád, že si Kateřinu chce konečně někdo vzít, a tak dá svolení ke svatbě. Kateřina však příliš nadšená není, ale není jí to nic platné, Petruccia si vzít musí.
 O Biancu se mezitím zajímá několik mládenců. Hortensio, který se vydává za učitele, a Lucenzio. Ten se také vydává za učitele, navíc místo sebe poslal sluhu Trania. Bianca se do něj zamilovala a on se o ni uchází jako bohatý Lucenzio a slibuje velký majetek. Bianca se za něj provdala a zklamaný Hortenzio se ožení s jinou ženou - vdovou.
 Mezitím Petruccio mučí Kateřinu hladem, nespavostí apod. a přesvědčuje ji, že to dělá pro její dobro. Kateřina z toho byla tak zničená, že se mu podřídila a stala se z ní oddaná žena.
 Nakonec se vydávají na návštěvu za jejím otcem. Všichni tři muži se vsadí, čí žena přujde nejdříve. Zavolali tedy vdovu. Vzkázala, že přijít nemůže. Zavolali Biancu a ta také vzkázala, že nemůže. Zavolali Kateřinu a ta jako jediná přišla. Tím vlastně ukázala, že z těch tří žen je právě ona tou nejlepší.